08.08.2015 10:01
Okurková sezóna??? Kecy, kecy, kecy.... Pivaři nemájí okurkovou sezónu, jen před výplatní půst. Přesněji řečeno pijou se zapnutým omezovačem, neboť brát si půjčku na chlast je stejně divné, jako na dovolenou. Jde o nejhorší srpen (2015), jaký si pamatuju pivo zteplá během pěti minut. Horko je tak nesnesitelné a v lednici se chladí Platan 11°, který jsem pořídil s jasným záměrem. Dát si do kebule a otestovat pivko, které se vaří v Protivíně. Nerad piju sám a tak je dobré mít sparing partnera, kterým dnes bude Míra.
Se 4,6% alkoholu se řadí mezi průměrné 11° a tak už chtivě otevíráme první kuželky a lačně polykáme první doušky, bez nějakého převalování na jazyku s očekávaným příchodem slastného osvěžení. Díky výborné teplotě se osvěžení dostavuje ihned a hned je také jasné, že jde pro mne o nahořklé pivo, které mírně překračuje mou hranici. Asi jako když tě píchne komár, dá se to vydržet, ale musíš se furt drbat. Né, že bych si šel pro kartáček a začal provádět ústní hygienu, ale nějak tu chybí chuť na další kousek. Míra je na tom o poznání lépe. Nejen že mě trumfnul u prvního o třetinu obsahu, ale ihned vyrazil pro další dva kusance. V podstatě mě tím i zaskočil, jelikož ho v pivním sprintu běžně porážím. Nic se neděje, dnes se stanu maratoncem a zkusím Míru překonat až ve finiši.
Dostávám na prdel, jak v sado-maso salónu u pátého kousku prohrávám o celý pivo a už jdou na mě mrákoty. Snažím se myslet na něco hezkého, ale nemá to ten správný efekt. Propadám skepsi, jelikož alkohol už dávno odvádí svou práci, ale hrdlo nechce poslouchat a odmítá se přizpůsobit nasazenému tempu. Zkouším nalít lahváče do půllitru od mého oblíbeného pivka, a představovat si lahodnou chuť..... nic.... nic nezabírá a tak se musím smířit s porážkou.....
U sedmého kousku si všimnu, že Míra u svého devátého přestává žvanit a začíná klimbat. Hold se projevuje jeho mizerná výdrž a špatný trénink. Tuším šanci a pokouším se sebezapřením osmé eksnout, bohužel to nebyl moc dobrý nápad. Dostavuje se klapka a nutkání jít vyložit náklad. Naštěstí jde o planý poplach a s úlevou jdu jen během 20 minut 3 x na malou. Míra už spí. Nejen, že je v chlastu naložen jak utopenec v láku, ale dokonce se dobrovolně polil zbylým obsahem lahve, kterou dřímajíc držel.
Při devátém začínám nahrávat do mobilu poznámky, ze strachu před zítřejší ztrátou paměti. Kupodivu s vidinou posledního desátého piva se to předposlední pije celkem dobře...... dvě hodiny po Mírovi odcházím také spát s pocitem dobře odvedené "práce". Druhý den je bez negativních projevů pivního souboje.... jen nechuť na Platana zůstává.
Platan hodnotím 3,9 bodu ze 7
Kalil: lamuudy