Studánecký Antal 10% , Flik 11% polotmavé, Gallas 12% světlý

Je krásný letní den jak stvořený k návštěvě restauračního minipivovaru Studánka, který se nachází na okraji Liberce. Otvíračka je v letním provozu: Út- zavřeno!!! Po-Pá 15:00 - 21:00, So-Ne 13:00 - 21:00 a jelikož je sobota tak se celá redakce (Lamuudy,Doriel,Chladil) domlouvá na srazu u Studánky, jak jinak než na 12:55. Z hlavní cesty Liberec - Mníšek je to slabá pětiminutovka. Díky velké žízni a natěšenosti se nám prodlužují kroky, ale v tom horku je to téměř na selhání jater z nedostatku pivních tekutin a klidná chůze se postupně mění ve zběsilý běh asi jako za pivní fata morgánou. Naštěstí cestu lemují malé cedulky a i v tom fofru je téměř nemožné zabloudit. Jde o pivovárek v rodinném domě se zahrádkou s několika stoly pod širým nebem k příjemnému posezení venku. Dá se sedět i pod přístřeškem a dokonce i přímo u výčepu, kde ale mají kuřáci smůlu, jelikož se uvnitř nesmí kouřit. Ihned odkládáme věci u jedné lavice venku pod třešní a chvátáme k výčepu. Za pípou je velice příjemná paní,paní Vrbová, která nás hned informuje o stavu zásob, které se týká i jedna špatná zpráva 16° pivečko teprve zraje ve sklepě a tak je k mání desina, polotmavá jedenáctka a světlá dvanáctka. I tak jsme nadšeni a po chvilce nerozhodnosti a dohadů co si dát, se zrodí spásný nápad..... dáme vše postupně a začnem na žízeň desítkou, která se nazývá Studánecký Antal. 

    Funguje zde obsluha i venku,což je velice příjemné, člověk se může zvednout od lavice pouze kvůli cestě na toaletu. Usměvavá paní nám donáší první porci desítečky rovnou pod třešeň. Už od pohledu na ty orosené půllitry se světle žlutým mokem a krásně hustou, bílou pěnou se nám všem třem rozzářila očka, asi jako při pohledu na svlékající se Salmu Hayek. Kdyby někdo natočil na kameru první úchop půllitru a pustil to zpomaleně, tak to vypadalo asi takto: Doriel natahuje ruku k půllitru a z nedočkavosti má tik v levém oku a laškovně se uculuje. Trochu to vypadá, že s pivem lacině flirtuje. Chladil má decentně svěšenou bradu s malinko pootevřenou pusou a z levého koutku mu teče slina a ještě dost sípe (ve zpomaleném záběru by to znělo jako když naserete kodiaka). Trochu to vypadá jako přicházející mrtvička. Lamuudy na tom byl asi nejhůř. Křečovitě našpulené rty, hrozivě vykulené oči a svraštělá kůže na čele byla známka velké žízně. Jeho křečovitě ztuhlá ruka se natahuje k půllitru s decentním třasem v dlani. Kdyby se někdo o jeho pivko byť jen pohledem opřel, bez váhání dotyčnému ohne klíče od bytu.     Ještě že nás nikdo netočil!

Desítky do nás zmizeli rychleji, než peníze z účtu po výplatě a my byli zvědaví na polotmavou jedenáctku. Musím říct, že posezení na zahrádce pod třešní během léta nemá chybu, člověk se tak nějak odprostí od každodenních starostí a aspoň na chvíli si nepřijde jako otrok. paní Vrbová přináší další kousky z jejich domácí tvorby, přesně podle harmonogramu, na němž jsme se na začátku dohodli. Polotmavá piva bývají o něco sladší, než jejich světlí souputníci a ani studánecké polotmavé v tomto ohedu nezůstalo svému původu nic dlužno. Po prvním fofr pivu jsme si dali záležet a pivo vychutnávali a debatovali jsme, takže za necelé dvě minuty už jsme neměli co pít. Jelikož měl domácí pivovárek v nabídce tři druhy piva, nezbývalo než uzavřít první rundu výše zmiňovanou dvanáctkou a zhodnotit jak nám piva chutnala. Stejně jako se při měření eliminuje chyba tím, že se proces opakuje několikrát a výsledek se zprůměruje, chtěli jsme i my, aby naše výsledky byli co nejpřesnější. S vědomím, že tento test bude časově náročný, rozhodli se někteří členové využít kuchyně, jež v pivovaru funguje a dali si něco malého k snědku. Na výběr byla klobáska, nakládaný hermelín, hranolky, bramboráčky a podobné chuťovky k pivku. Kolem páté hodiny odpolední se začal minipivovar plnit návštěvníky, kteří si to tu, zdá se, oblíbili. Shodli jsme se, že pivko tady mají prvotřídní, jen nás trochu mrzelo, že nebyla k ochutnávce 16°, tento rest určitě napravíme. Při ohlédnutí zpět, je možná dobře, že měli jen slabší pivka, neboť Doriel se při desátém pivu snažil přemluvit paní Vrbovou, aby se stala dívkou pivního testu, ale ta duchapřítomně odmítla, lamuudy si zase vzpomněl, že má jít do kina a tak to zabalil už při devátém. No a mimochodem neviděli jste někdo Chladila?

Hodnocení lamuudy: 

 Pít 3x za sebou 10°, 11°, 12° pracovním názvem tříkolka, se může zdát více než divné. Ono pít po dvanáctce desinu, je stejný zážitek, jako potkat ve strip-baru svoji tchýni, nedej bože u tyče. Výmluvy, že tlumočím slepému kamarádovi dění na pódiu, neprojdou.....