Chotěboř Prémium
12.02.2016 17:28
Při šmejdění po pivním krámku mě padlo do oka Chotěbořské pivko, které se honosí slůvkem Prémium. Moc dobře si vybavuji, jak jsem se již u jiné značky spálil a prémiják se nedal skoro polknout, ale poruším pořekadlo a vstoupím podruhé do téže řeky. Snad se nezmění jen název pivovaru, ale i obsah v láhvi bude úplně jiný.
Chotěboř Prémium za necelých 13 kaček v akci a s dvaceti náboji v lednici, s voltáží 5,1 .... to se nabízí, jako zajímavý večer.... ale co budu dělat... přece tu nebudu jen tupě zírat a čekat co to se mnou udělá.... Zkouším SMSkovat a uspořádat párty alespoň ve dvou, ale PIvo Rád na sobě zkouší testovat následky po dlouhodobém pití pouze nealkoholického piva ve velkých dávkách a tak mě jen stroze odpoví " Seru jak amina, sorry" Nu což, zapnu PayStation a trošku si ten testovací večírek v jednom zpestřím.
Nejdřív mě ale čeká nalít první píííívko do skla a zmáčknout spoušť. Musím říct, že jako modelka se pivo z Chotěboř osvědčilo. Hustá vysoká pěna, která bránila dolití celého piva snad 5 minut. Tím pádem jsem i já dostával zabrat a trpěl, než jsem mohl poprvé okoštovat a konečně začít TESTIT. S maximálním soustředěním a mírnou nervozitou školáka, který dnes poprvé dostal pusu s jazykem, nakláním půllitr do svých útrob..... První nejisté lůčky se mění na radostné hlty a pln vášně z dobrého moku, jen zklamaně pokoukávám na skleněné dno. Zdá se mě to celou věčnost, než konečně dojde povel z mozku k otevření druhého Chotěbořského Premianta. Kam jsem dal ten otevíták, herdek?!! Začínám zmatkovat, ale uklidní mě vzpomínka na slova PIvo Ráda "svět je stvořen s otvíráků na pivo" a tak bez sebemenšího váhání beru lahváče do ruky a okamžitě otevírám o první kus nábytku co je po ruce.....
Chotěbořský Prémiák je chuťově sladší pivko a to mě nikterak nevadí, ba naopak... klouže do mě, jako když frčím po Vysočině na běžkach.... Polom na Vysočině je má práce, omlouvám se... Ještě nemám dopito třetí, ale už mě ani nevadí, že tu dnes budu sám a posílen dávkou alkoholu začínám mít hlad. Bohužel lednice je plná lahváčů a tak nějak nezbývá místo na tuhou stravu v ní. Své momentální kulinářské umění, tak musím značně přehodnotit. Jelikož hlad, je převlečená žízeň, nastal čas, vyndat čtvrtý náboj. Ha, co se tu povaluje.... sekaná!!! Hned jde pod kudlu a na pánvičku, kde už v mžiku mám osmahlou cibulku. Radostně tančím kolem sporáku a pokouším se jednou rukou ( v druhé mám lahvoně ) vyklopit vajíčka ze skořápky. Což se mě kupodivu i daří a s hřejivým pocitem všemocného šéfkuchaře dopíjím další kuželku.
To se konečně jednou na mě usmálo štěstí při výběru testovaného moku. Velice dobrá nálada mě stále neopouští, ba naopak, díky Chotěboři se to neustále stupňuje. Musím vzdát hold mladému pivovaru, který netíží žádná dlouhá minulost a vaří pro mne dobré pivo. Většina starochlubících se pivovarů s x set letou tradicí chemiček, se jen tiše studem může krčit v koutě. Po sedmém kousku Chotěboře Prémium jsem rád, že mohu jít na kutě a druhý den s čistou hlavou vstát a normálně fungovat. I má drahá polovička byla nadšena z mé konzumace Chotěbořské 12°ctky. Bohužel si detailně nepamatuji proč, ale s pláčem nesla dopitou basu do auta a jen opakovala prý má opilecká slova po mejdánku před postelí "choťě zboř"
Po zásluze dávám 6,2 bodíků ze 7 možných
Choť zbořil lamuudy
